Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Po měsících vyhroceného obchodního napětí dospěly Spojené státy a Čína na jednáních v Londýně ke shodě, která má zmírnit vzájemná cla a obnovit přístup ke klíčovým průmyslovým surovinám. Obě strany ji označují za zásadní průlom, avšak k jejímu vstupu v platnost je ještě potřeba, aby ji formálně schválili prezidenti Donald Trump a Si Ťin-pching, a to do 10. srpna.
„Naše dohoda s Čínou je uzavřená, ale podléhá konečnému schválení prezidentem Si a mnou. Kompletní magnety a všechny potřebné vzácné zeminy dodá předem Čína. Stejně tak poskytneme Číně to, co bylo dohodnuto. Sem patří i naše školy a univerzity, na nichž studují čínští studenti (což mi vždy vyhovovalo!). My na Čínu uplatníme celkem 55procentní cla a Čína na nás deset procent. Vztahy jsou vynikající! Děkujeme vám za pozornost, kterou této záležitosti věnujete,“ napsal na sociální síti TruthSocial prezident Trump.
Pokud platí slova o vynikajících vztazích, je to pro obě ekonomiky dobrá zpráva. Vyhrocené vztahy totiž negativně dopadaly na obě dvě země.
V květnu se meziročně čínský export do USA propadl o 34,5 procenta, což je nejtvrdší propad od února roku 2020, kdy globální obchod zasáhla pandemie. Dovoz z USA do Číny klesl o 18 procent, vyplývá z dat společnosti XTB. To vyvolalo varování od Světové banky i Mezinárodního měnového fondu (MMF). Vzájemná dohoda má dopady nejen na bilaterální vztahy USA a Číny, ale i na globální ekonomickou stabilitu.
„Nejnovější výhled z dílny Světové banky snížil očekávaný růst globální ekonomiky o další čtyři desetiny procentního bodu na 2,3 procenta, což je ekvivalent zhruba 444 miliard dolarů ve světovém HDP. Příčinou jsou právě obchodní války. Ty nejvíce dopadají na USA, kde byl růst revidován směrem dolů o 0,9 procentního bodu, což odpovídá ztrátě zhruba 250 miliard dolarů, tedy téměř dvojnásobku ekonomiky Slovenska. Pozitivní posun dohody by mohl zlepšit globální výhled růstu světové ekonomiky pro rok 2025 o jednu až dvě desetiny procentního bodu,“ říká pro SZ Byznys hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.
Kladný výsledek jednání mezi nejmocnějšími ekonomikami na světě se odráží i na akciových trzích. V půl páté se nárůst trhu S&P 500 pohyboval kolem 0,16 procenta, zatímco Nasdaq 100 přidal 0,3 procenta. Investoři zůstávají podle analytiků opatrní, protože celní politika USA je v posledních měsících proměnlivá.
Cla za suroviny
Nejviditelnější část dohody spočívá ve vzájemném snižování cel. Washington sníží podle Trumpova tvrzení tarify na čínské zboží ze 145 procent na 55 procent, zatímco Peking sníží cla ze 125 procent na deset procent. Tato opatření se týkají průmyslového vybavení, elektroniky a surovin.
Klíčovým bodem je také rozhodnutí Číny zrušit omezení na vývoz vzácných nerostů, tedy materiálů nezbytných pro výrobu elektromobilů, obranných systémů a elektroniky. Čína kontroluje přes polovinu světových kapacit na jejich zpracování. Dřívější čínské omezení vývozu v tomto roce způsobilo značné problémy v dodavatelských řetězcích od Kalifornie po Bavorsko.
Spojené státy na oplátku uvolní exportní omezení zavedená v roce 2024 na software pro návrh čipů, součástky pro letecký průmysl a další technologie. Tato opatření ochromila části čínského technologického sektoru. Americké firmy jako Nvidia a Intel, které kvůli zákazu přišly o miliardové výnosy z vývozu, by tak měly opět získat přístup na zásadní asijské trhy.
„V roce 2023 připadlo na Čínu zhruba 69 procent světové produkce vzácných materiálů. Tyto jsou klíčové pro moderní technologie, jako jsou polovodiče a baterie. Amerika má naopak přístup k moderním technologiím v oblasti čipů, AI a dalších oblastí, kde se snaží omezit Číně přístup. USA mají zájem o materiály a Čína právě o tyto technologie,“ komentuje Peterka.
Současný návrh stanovuje pro formální schválení dohodnutého rámce oběma prezidenty termín 10. srpna. Pokud by se Trumpovo tvrzení nenaplnilo, hrozí obnovení suspendovaných cel. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza ale masivní nárůst tarifů neočekává.
„Nejpravděpodobnějším scénářem je vzhledem k nestabilní povaze Trumpa další vlna verbálních útoků a rostoucí nejistota, i když cla v praxi už tak masivně neporostou. Strategickým problémem ale bude posílená Čína, která si ověřila, že může úspěšně jednat z pozice síly. Na silnější Čínu se tak bude muset připravit i Evropa a budeme muset výrazně zrychlit snahu o posílení evropského průmyslu a větší strategickou samostatnost v klíčových sektorech,“ míní expert.
Dohoda mezi dvěma mocnostmi navazuje na křehké příměří z 12. května uzavřené v Ženevě, které sice vedlo ke krátkodobému snížení cel, ale klíčové otázky – jako přístup k technologiím a nerostům – zůstaly nevyřešeny. Rozhodujícím impulzem byl telefonát mezi Trumpem a Si Ťin-pchingem z 5. června, který otevřel cestu k londýnským jednáním a následné dohodě.
Pokud bude dohoda schválena, přinese nejen uklidnění vzájemných vztahů, ale také signál globálním trhům, že dvě největší světové ekonomiky míří zpět ke spolupráci. Analytici ale varují, že bez hlubších reforem obchodních vztahů může jít jen o dočasné příměří.
