Radní nezvolili nového ředitele ČT. Volbu přerušili do příští středy

Radní Pavel Matocha předložil návrh přerušit volbu do příští středy. Pro bylo devět radních, proti sedm a jeden radní se zdržel. Za týden budou radní vybírat mezi dvojicí Milan Fridrich a Hynek Chudárek.

Radní stále řeší, jak budou postupovat dál. Přestávka měla skončit v 18:45. Jednací řád umožňuje úplné zrušení volby, její přerušení, i další pokračování.

Podle serveru Aktuálně.cz ředitel Divize zpravodajství a publicistiky ČT Petr Mrzena, který se i sám ucházel o post generálního ředitele televize, ovlivňoval finální volbu. Některé radní měl před prvním kolem volby obesílat s tím, ať nevolí Milana Fridricha, píše server s odkazem na tři na sobě nezávislé zdroje.

„Četl jsem to a jsem naprosto v šoku. Vůbec nerozumím, proč se něco takového stalo. Nikdy jsem na něj neútočil, ani mu nehrozil v případě zvolení odvoláním,“ řekl Seznam Zprávám Fridrich.

Seznam Zprávy požádaly o reakci i Petra Mrzenu, na dotazy zatím neodpověděl.

Radní nyní vyhlásili přestávku do 18:45, během které se chtějí poradit o dalším postupu. Mezitím padl návrh na přerušení volby do příštího týdne.

O novém řediteli veřejnoprávní televize radní nerozhodli ani ve třetím kole volby. Devět hlasů tentokrát získal Milan Fridrich, Hynek Chudárek osm.

Ředitel ČT nebyl zvolen ani ve druhém kole. Hynek Chudárek získal devět hlasů, Milan Fridrich osm. Radní ihned přistupují k volbě ve třetím kole. Potřeba je 10 hlasů.

Obálku s hlasem za plentou znovu postupně odevzdalo všech 17 radních, nyní se sčítají výsledky.

Začalo druhé kolo volby nového ředitele veřejnoprávní televize.

Ke zvolení generálním ředitelem České televize je potřeba získat alespoň 10 hlasů od 17 radních. Milan Fridrich i Hynek Chudárek jich v prvním kole volby získali shodně po osmi.

Radní v prvním kole volby nového generálního ředitele ČT nevybrali. Do druhého kola postoupili Milan Fridrich a Hynek Chudárek. Oba získali po osmi hlasech. Jeden dostala Libuše Šmuclerová, žádný Miroslav Karas a Jiří Ponikelský.

Druhé kolo volby začne v 17.40.

Radní České televize zahájili volbu generálního ředitele. Výsledky prvního kola by mohly být známy zhruba za půl hodiny. Jako první svůj hlas odevzdal radní David Brabec.

„Grilování“ poslední kandidátky Libuše Šmuclerové na generální ředitelku České televize skončilo. Radní nyní řeší proceduru a následně zahájí první kolo volby. Vybírají mezi pěticí kandidátů: ředitelem programu ČT Milanem Fridrichem, obchodním ředitelem ČT Hynkem Chudárkem, bývalým šéfem ostravského studia ČT Miroslavem Karasem, výkonným ředitelem ČT sport Jiřím Ponikelským a předsedkyní dozorčí rady CNC Libuší Šmuclerovou.

Úspěšný kandidát musí ve volbě získat alespoň deset hlasů, hlasovat bude 17 radních. Pokud by ve volbě nikdo neuspěl, bude se opakovat za 14 dní. Rada musí nového ředitele zvolit do tří měsíců.

Libuše Šmuclerová odpovídala radním i na dotazy ohledně změn ve vysílání a využití nových technologií. Česká televize podle ní musí najít v rozpočtu peníze na obměnu standardních technologií při konci jejich životnosti. Musí také stačit vývoji nových IT technologií, dále se zaměřit na využití umělé inteligence a vnitřní kybernetickou bezpečnost.

Radní zajímaly také plány kandidátky pro personální politiku instituce. „I přes kritiku, kterou v současné vedení mám, určitě bych neplánovala bezhlavě propouštět. Minimálně ze začátku to za mě nedává smysl,“ uvedla Šmuclerová.

V návaznosti na zmínku o zahraničních zpravodajích byla Šmuclerová dotázána, kde podle ní chybí. Stejně jako někteří předchozí kandidáti zmínila Indii, uvedla také, že na obrazovkách chybělo pokrytí Mexika při migrační krizi.

Šmuclerová zmínila také Afriku, kterou podle ní televize nepokrývá vůbec. „Neříkám, aby zpravodajové byli nastálo v jedné zemi, ale aby pokrývali širší území a hlavně dostali tyto informace do vysílání,“ dodala.

I Libuše Šmuclerová byla stejně jako její předřečníci dotázána na možnost sloučení České televize a Českého rozhlasu. I ona by byla proti.

„Slučovat by se neměly, ale měly by začít spolupracovat,“ uvedla Šmuclerová. Jako příklad zmínila možnost sdílení zahraničních zpravodajů obou veřejnoprávních institucí.

Šmuclerová také nesouhlasí s financováním ČT ze státního rozpočtu. „Je to nebezpečné ze dvou důvodů: možnosti tlaku státu na veřejnoprávní média a omezení finančních prostředků v případě krize,“ řekla.

Jako poslední se radním představila Libuše Šmuclerová. Z pětice kandidátů je jedinou, která nekandiduje zevnitř České televize. V současnosti totiž působí jako předsedkyně dozorčí rady CNC.

„Veřejnoprávní média mají být i v turbulentní a chaotické době jakousi jistinou, na kterou se divák může spolehnout. To je podle mě problém současné ČT, jelikož tuto roli neplní tolik jako v minulosti,“ uvedla Šmuclerová.

Poslední kandidátka byla také kritická k předchozím řečníkům. „Viděno zvnějšku mám pocit, že ČT jede hodně setrvačně. Systém ČT mi z mnoha pohledů připadá nezdravý a kolegové, omlouvám se, ale je pro mě velice složité poslouchat nepřijímání odpovědnosti z vaší strany,“ dodala Šmuclerová s odkazem na předchozí kandidáty.

Jeden z dotazů na Milana Fridricha směřoval na bod jeho programu, ve kterém plánuje přeměnit ČT2 na zcela dokumentární kanál. Fridrich uvedl, že k této transformaci by mohlo dojít zhruba do dvou let. „Část nedokumentární tvorby by se po jejím spuštění přesunula na ČT3, diváci by o ni nepřišli,“ dodal.

Fridrich stejně jako předchozí kandidáti odpovídal na otázku o rozmístění zahraničních zpravodajů. Uvedl, že není možné pominout Indii kvůli jejímu rostoucímu ekonomickému vlivu. Zmínil také, že by byl potřeba další zpravodaj na Blízkém východě, například v Egyptě, či v Jižní Americe.

„Dnes jsou rozsáhlé technologické možnosti, lze si například vypomoct telefonem. Nemuselo by to tedy být drahé,“ doplnil k zahraničním postům.

Milan Fridrich před radními mluvil i o klesající důvěryhodnosti České televize – podle něj se meziročně snížila o šest procent. Uvedl, že navrácení důvěry v instituci bude jednou z jeho priorit.

Na tuto část projevu se zaměřila radní Ivana Chmel Denčevová, která se kandidáta zeptala, zda jakožto dlouholetý člen vedení necítí zodpovědnost za klesající důvěru televize.

„Odpovědnost necítím. To není alibismus, zkrátka jsem nebyl generálním ředitelem ani ředitelem zpravodajství, a řada věcí mně byla pouze oznamována a neměl jsem možnost nijak zasáhnout,“ hájil se Fridrich.

Stejně jako předchozí kandidáti i Milan Fridrich nesouhlasí se sloučením České televize a Českého rozhlasu. „Pokládám tuto úvahu za scestnou,“ doplnil.

K dotazu na možnost financování ČT ze státního rozpočtu se vyjádřil záporně. „Placení televizních poplatků vytváří vztah mezi televizí a divákem, který dostává striktně kontrolované vysílání. Této svobody by se lidé neměli vzdávat,“ uvedl.

Fridricha se radní ptali také na studium na petrohradské univerzitě, kde podle vlastních slov strávil rok. „Přijel jsem do Sovětského svazu v době perestrojky. Tak velkou úroveň svobody jsem za můj dosavadní život nezažil. Byla to pro mě velice cenná zkušenost, jelikož jsem v přímém přenosu viděl rozpad impéria,“ obhajoval studium v Sovětském svazu.

Jako předposlední vystoupil před radou ČT Milan Fridrich. Ten působí od roku 2011 na pozici programového ředitele České televize.

Členům rady představil svůj plán pro Českou televizi, který nazval Vize 2031. „Následující roky budou v České televizi bojem o budoucnost. O budoucnost veřejné služby i televize jako takové. Budou bojem o smysl televize v digitálním světě,“ uvedl Fridrich.

Podle něj stojí před institucí v následujících letech mnoho výzev. Jmenoval například nezávislost, nestrannost, program, i nástup umělé inteligence. Fridrich například také zmínil, že Česká televize nenabízí program pro generaci Z, což by rád změnil.